Propagujete své služby nebo nemovitosti v Indonésii? Pozor na měnu uváděnou v reklamě
Podnikání v Indonésii přináší zahraničním společnostem řadu příležitostí, ale zároveň vyžaduje respektování místních pravidel, která se mohou týkat i zdánlivě běžných věcí, jako je způsob uvedení ceny v reklamě.
Jednou z oblastí, na kterou by si měly dát společnosti pozor, je používání indonéské rupie (IDR) při zveřejňování cen. Pokud firma propaguje své produkty, služby, nemovitosti nebo jiné obchodní nabídky v Indonésii, měla by mít cenu uvedenou v indonéských rupiích, a to nejen při samotné obchodní transakci, ale také v marketingové komunikaci.
Týká se to webových stránek, sociálních sítí i offline reklamních materiálů.
Indonéská rupie jako základní měna
Indonéská legislativa stanovuje povinné používání rupie při transakcích uskutečňovaných na území Indonésie. Základním právním předpisem je zákon č. 7/2011 o měně, který stanoví povinnost používat rupii mimo jiné při transakcích, jejichž účelem je platba nebo vypořádání jiných finančních závazků na území Indonésie. Bank Indonesia tuto oblast dále upravuje prováděcími předpisy.
Pro podnikatele je však důležité myslet nejen na to, v jaké měně nakonec přijmou platbu, ale také na způsob, jakým svou nabídku prezentují veřejnosti.
Pokud je například nemovitost na Bali nabízena pouze za 75 000 EUR, vila za 250 000 USD nebo služba za cenu uvedenou výhradně v jiné zahraniční měně, může taková prezentace z hlediska místních pravidel představovat problém.
Bezpečnější praxí je proto mít IDR jako hlavní cenový údaj.
Například:
IDR 4 200 000 000
namísto toho, aby byla nabídka prezentována pouze jako:
250 000 EUR
Netýká se to jen webových stránek
Důležité je vnímat reklamu komplexně. Cenová nabídka dnes často není jen na oficiálním webu společnosti.
Stejnou pozornost je potřeba věnovat také příspěvkům a reklamám na Facebooku či Instagramu, Reels a Stories s uvedenou cenou, placeným kampaním, online katalogům a inzertním portálům, PDF prezentacím a nabídkovým materiálům, billboardům, bannerům, letákům nebo dalším offline reklamním materiálům.
Pokud společnost podniká a nabízí své produkty či služby v Indonésii, měla by proto zkontrolovat cenovou komunikaci napříč všemi kanály, nikoli pouze faktury nebo smlouvy.
A co když jsou klienti převážně ze zahraničí?
Právě u firem zaměřených na zahraniční klientelu může snadno vzniknout situace, kdy je přirozenější komunikovat cenu například v eurech nebo amerických dolarech.
To je pochopitelné zejména u nemovitostí, cestovního ruchu nebo investičních projektů.
Z pohledu compliance je však vhodné, aby indonéská rupie zůstala základní cenou nabídky. Pokud chce společnost zahraničnímu klientovi orientaci usnadnit, může podle konkrétního právního nastavení nabídky doplnit orientační přepočet do EUR, USD nebo jiné měny – neměla by však stavět svou indonéskou nabídku pouze na zahraniční měně.
Praktická podoba může být například:
Cena: IDR 4 200 000 000
Orientačně cca 215 000 EUR podle aktuálního kurzu.
Tak je z komunikace jasné, že základní cenou je IDR a zahraniční měna slouží pouze jako orientační informace.
Starší obsah může být problém také
Firmy by neměly kontrolovat pouze nově vznikající reklamy.
Pokud mají na sociálních sítích starší příspěvky, na webu starší nabídky, uložené katalogy nebo stále aktivní placené reklamy, ve kterých jsou ceny prezentovány pouze v EUR, USD či jiné zahraniční měně, je vhodné provést audit stávající marketingové komunikace a nevyhovující materiály upravit nebo stáhnout.
Stejně důležité je nastavit interní pravidlo pro marketingový tým, grafiky, správce sociálních sítí i obchodníky, aby se stejná chyba neopakovala u nových materiálů.
Nejde jen o marketingový detail
Uvedení měny může na první pohled působit jako drobnost v grafice nebo textu příspěvku. V Indonésii však může mít tato drobnost právní význam.
Pro společnosti působící v Indonésii proto platí jednoduché pravidlo:
Pokud veřejně komunikujete cenu produktu, služby, nemovitosti nebo jiné obchodní nabídky v Indonésii, pracujte s indonéskou rupií (IDR) jako základní měnou a současně si ověřte, zda se na váš konkrétní případ nevztahuje některá ze zákonných výjimek.
Právě podobné detaily jsou součástí správně nastaveného podnikání v Indonésii. Compliance totiž nezačíná až u smluv a povolení – promítá se také do každodenní komunikace společnosti.
