Podnikání, pracovní pobyt nebo práce na dálku?
Indonésie v posledních letech výrazně modernizovala svůj imigrační systém a spolu s tím se změnilo také označování jednotlivých vízových kategorií. Pro zahraniční podnikatele, investory i lidi pracující na dálku je proto důležité vědět, jaký typ víza skutečně odpovídá jejich aktivitám v Indonésii.
Často se totiž zaměňují klasická business víza C2 a D2 s pobytovým oprávněním E33G. Přestože všechny tyto varianty mohou být relevantní pro zahraniční profesionály, jejich účel je odlišný.
C2: jednorázové business vízum
Pro standardní obchodní cestu do Indonésie slouží Single-Entry Business Visa, Index C2. Tato kategorie nahradila některá dříve používaná označení business víz, například B211A.
C2 umožňuje počáteční pobyt v délce 60 dní. Pobyt lze v Indonésii dvakrát prodloužit, takže celková délka může dosáhnout až 180 dní.
Víza jsou vhodná například pro zahraniční podnikatele, kteří přijíždějí do Indonésie kvůli obchodním jednáním, podpisu smluv, konferencím, návštěvám výrobních provozů nebo kontrole projektů.
Důležité však je, že business vízum není pracovním povolením. Držitel tedy nemůže nastoupit do místního zaměstnání ani na jeho základě pobírat příjem za práci vykonávanou v Indonésii.
D2: řešení pro ty, kteří do Indonésie cestují za obchodem opakovaně
Pro podnikatele a profesionály, kteří potřebují Indonésii navštěvovat pravidelně, existuje Multiple-Entry Business Visa, Index D2, které nahradilo dřívější označení D212.
Toto vízum může být vydáno s platností na 1, 2 nebo 5 let a během této doby umožňuje opakované vstupy do země.
Při každém vstupu je standardně umožněn pobyt do 60 dní s možností prodloužení až na celkových 180 dní na jeden vstup.
Stejně jako u C2 jsou povoleny obchodní aktivity, které nepředstavují místní zaměstnání – například:
- obchodní jednání a schůzky,
- podpis obchodních smluv,
- účast na konferencích a dalších business akcích,
- návštěvy továren, provozů či projektů,
- další obchodní aktivity bez lokálního pracovního poměru.
Ani D2 neopravňuje držitele k místnímu zaměstnání nebo výdělku v Indonésii.
C2 nebo D2? Rozhoduje především charakter pobytu
Rozdíl je tedy poměrně praktický.
Pokud někdo přijíždí do Indonésie jednorázově za konkrétním obchodním účelem, může pro něj být vhodnější C2. Pokud naopak podnikatel potřebuje cestovat do Indonésie opakovaně během delšího období, může dávat větší smysl D2.
V obou případech je ale potřeba respektovat hranici mezi obchodní návštěvou a skutečným výkonem práce.
E33G není klasické business vízum
Samostatnou kategorií je E33G, které bývá někdy nesprávně zaměňováno za dlouhodobější business vízum.
Ve skutečnosti jde o pobytové oprávnění určené pro remote workers neboli pracovníky pracující na dálku pro zahraniční subjekt.
Na rozdíl od C2 a D2 umožňuje E33G získat jednoletý dočasný pobyt KITAS a během jeho platnosti opakovaně vstupovat do Indonésie a zemi opouštět.
Je tedy určen především lidem, kteří chtějí v Indonésii skutečně dlouhodobě žít, ale jejich práce a příjem zůstávají navázány na zahraničí.
Podmínkou je zahraniční zaměstnavatel a dostatečný příjem
Žadatel musí doložit pracovní vztah se společností sídlící mimo Indonésii a splnit stanovenou příjmovou podmínku – minimálně 60 000 USD ročně.
Zásadním pravidlem je přitom původ příjmů.
Držitel E33G může během pobytu v Indonésii pracovat na dálku pro zahraničního zaměstnavatele, nesmí však toto oprávnění využívat k místnímu zaměstnání nebo k vytváření příjmů z indonéských klientů a lokálních služeb či zboží.
KITAS přináší i praktické výhody dlouhodobého pobytu
Protože E33G představuje KITAS, přináší jeho držitelům možnosti spojené s dlouhodobým životem v Indonésii. Může usnadnit například založení místního bankovního účtu, registraci vozidla nebo uzavírání dlouhodobých nájemních smluv.
Za splnění příslušných podmínek lze řešit také pobyt oprávněných rodinných příslušníků prostřednictvím navazujících pobytových oprávnění.
Správný typ víza není formalita
Pro podnikatele a profesionály přijíždějící do Indonésie je zásadní rozlišovat mezi tím, zda do země přijíždějí jednat o podnikání, skutečně zde pracovat, nebo zde dlouhodobě žít a pracovat vzdáleně pro zahraničního zaměstnavatele.
Právě charakter vykonávané činnosti je při výběru pobytového oprávnění klíčový.
Business vízum automaticky neznamená právo pracovat a dlouhodobý pobyt zase automaticky neumožňuje podnikat nebo vytvářet lokální příjmy.
Žádosti o uvedená víza lze řešit elektronicky prostřednictvím oficiálního indonéského systému e-Visa. Vzhledem k tomu, že se imigrační pravidla a jejich praktická aplikace mohou měnit, doporučujeme před podáním žádosti vždy ověřit aktuální podmínky konkrétního vízového indexu a zvolit oprávnění podle skutečného účelu pobytu.
Pro české a slovenské podnikatele v Indonésii je správně nastavený imigrační status jedním ze základních předpokladů bezpečného a dlouhodobého působení v zemi.
