Jdi na obsah Jdi na menu
article preview

Bali omezuje nové zahraniční investice v 18 podnikatelských oborech

 14. 9. 2026

Bali zpřísňuje pravidla pro vstup zahraničního kapitálu do vybraných segmentů místní ekonomiky. Provinční vláda zablokovala zahraničním investorům přístup k novým žádostem prostřednictvím systému OSS u 18 podnikatelských kategorií (KBLI).

Opatření se týká především nízkorizikových a středně nízkorizikových činností, které jsou úzce spojené s místními mikro, malými a středními podniky (UMKM). Omezení platí napříč Bali již od třetího týdne května 2026 a veřejně jej v červenci potvrdil guvernér Bali Wayan Koster.

Důležité však je správně interpretovat, co se skutečně stalo: nejde o plošný zákaz zahraničních investic na Bali ani automatické ukončení již existujících zahraničních společností. Jde o omezení nových licenčních žádostí zahraničních investorů v konkrétních kategoriích.

Proč Bali pravidla zpřísnilo?

Podle provinční vlády předcházelo rozhodnutí vyhodnocení podnikatelských licencí zahraničních společností, tzv. PMA.

Úřady upozorňují zejména na možné využívání mezer v indonéském systému licencování podle míry rizika. U některých nízkorizikových činností totiž může být registrace jednodušší a v určitých případech postačuje NIB – Business Identification Number.

Podle guvernéra Kostera se objevily případy, kdy zahraniční investoři vstupovali právě prostřednictvím těchto kategorií do segmentů, které jsou tradičně silně spojené s místními malými podnikateli. Některé společnosti navíc využívaly virtuální kanceláře. Bali v tom vidí riziko nerovné konkurence a tlaku na místní UMKM.

Po souhlasu indonéského ministra investic proto provincie přistoupila k omezení přístupu k OSS pro nové zahraniční žádosti v dotčených kategoriích.

Kterých 18 podnikatelských kategorií se omezení týká?

Podle zveřejněných informací jde o následující oblasti:

  1. hotely s hvězdičkovou klasifikací do stanovené velikosti,
  2. menší/budget hotely,
  3. vlastní nebo pronajímané nemovitosti,
  4. obecné manažerské poradenství,
  5. pronájem automobilů, autobusů a nákladních vozidel,
  6. maloobchod s oděvy,
  7. maloobchod s textilem,
  8. pronájem motocyklů,
  9. maloobchodní prodej potravin,
  10. mobilní prodej zemědělských a potravinářských produktů,
  11. další ubytovací služby,
  12. kavárny a coffee shopy,
  13. prodejny tradiční medicíny,
  14. zakázkové krejčovství a související služby,
  15. provoz stadionů,
  16. fitness centra a posilovny,
  17. propagace sportovních aktivit a eventů,
  18. poradenství v oblasti průmyslového managementu.

Seznam je zajímavý především tím, že zasahuje řadu segmentů, které jsou na Bali mezi zahraničními podnikateli populární – od ubytování a nemovitostí přes půjčovny až po gastronomii, fitness nebo konzultační služby.

Co to znamená pro již existující společnosti?

Tady je potřeba zdůraznit zásadní rozdíl.

Opatření se zaměřuje na nové žádosti zahraničních investorů v dotčených kategoriích. Neznamená, že všechny existující zahraniční společnosti v těchto oborech musí ukončit činnost.

Již existující společnosti mají nadále povinnost plnit své regulatorní povinnosti, včetně podávání pravidelných investičních reportů LKPM (Laporan Kegiatan Penanaman Modal), dokud nebude příslušná podnikatelská klasifikace deaktivována nebo odstraněna ze systému.

Pro podnikatele, kteří již na Bali společnost mají, je proto důležité především zkontrolovat, jaké KBLI mají ve společnosti registrovány, zda odpovídají skutečně vykonávané činnosti a zda jsou všechny jejich licence a reporting v pořádku.

Znamená to konec zahraničních investic na Bali?

Ne.

Guvernér Wayan Koster současně zdůraznil, že Bali zůstává otevřené zahraničním investicím. Provincie však chce více podporovat investice, které považuje za kvalitní, odpovědné a přínosné pro dlouhodobý rozvoj ostrova.

Směr je poměrně zřejmý: zahraniční kapitál ano, ale ne za cenu vytlačování místních drobných podnikatelů ze segmentů, které mají být významnou součástí lokální ekonomiky.

To zároveň zapadá do širšího trendu, který na Bali sledujeme – důraz na větší kontrolu zahraničního podnikání, správné nastavení licencí a reálný soulad podnikatelské činnosti s registrovanými KBLI.

Co to znamená pro české a slovenské podnikatele?

Pro české a slovenské investory je současná změna především připomínkou, že založení společnosti PT PMA a získání NIB samo o sobě nemusí znamenat, že lze na Bali provozovat libovolný typ podnikání.

Před vstupem do projektu je dnes ještě důležitější prověřit konkrétní KBLI, aktuální dostupnost dané podnikatelské činnosti v OSS, investiční strukturu společnosti, požadované licence a také to, zda plánovaná činnost skutečně odpovídá zvolenému podnikatelskému oprávnění.

Zvláštní pozornost si zaslouží oblast nemovitostí a ubytování. Samotná skutečnost, že mezi dotčenými kategoriemi figuruje „owned or leased real estate“, neznamená automaticky zákaz veškerých zahraničních investic do nemovitostí nebo výstavby na Bali. Rozhodující je konkrétní KBLI, struktura projektu a způsob podnikatelského využití.

Právě zobecnění typu „Bali zakázalo cizincům investovat do realit“ by proto bylo zavádějící.

Bali vysílá investorům jasný signál

Nové opatření není uzavřením Bali zahraničnímu kapitálu. Je ale dalším signálem, že období, kdy bylo možné vstoupit do některých podnikatelských oblastí prostřednictvím velmi jednoduchého nastavení společnosti, se postupně mění.

Pro seriózní investory to nemusí být pouze negativní zpráva.

Transparentnější prostředí, důslednější kontrola licencí a omezení subjektů využívajících mezery v systému mohou z dlouhodobého pohledu přispět ke stabilnějšímu podnikatelskému prostředí.

O to důležitější ale bude správně nastavit podnikatelskou a právní strukturu ještě před samotnou investicí.